DĚNÍ V PRAVOSLAVNÉ CÍRKEVNÍ OBCI V ČESKÉ LÍPĚ

    Za posledních několik let se toho u pravoslavných v České Lípě mnoho změnilo. Navíc byla založena i filiální farnost ve Stráži pod Ralskem, která výrazně přispěla k duchovní starostlivosti o věřící z řad Volyňských Čechů a též ty, kteří pocházející ze zemí bývalého Sovětského svazu. Českolipsko je už déle spojené s hojnějším osídlením obyvatel původem  z východoslovanských zemí. Před rokem 1989 k tomu přispěl vojenský prostor Ralsko, kde operovala především sovětská armáda, po jejímž odsunu se uvolnilo velké množství bytových prostor, což napomohlo k tomu, že se zde usadilo větší množství pravoslavných věřících.

   Nejprve k událostem v České Lípě. Nedlouho poté (roku 2000), co byl v této církevní obci ustanoven jako duchovní správce o. Mykola Ončulenko, požádal městský úřad v České Lípě místní pravoslavnou církevní obec, zda by nemohla vyměnit modlitební prostory v baště vodního hradu za jiné, které jí město nabídne. Tím se stal mnohem prostornější objekt v centru města (Klášterní ul.). Tak se skončilo působení v místech, kde začal jako první svou obětavou práci o. archimandrita Andrej Kolomacký. Podle očitých svědků právě on svým stavitelským umem přispěl k zachování celého renesančního objektu bašty, který by bez jeho péče zřejmě skončil v ruinách. Dnes je zde muzeum přilehlého vodního hradu.       

   V nových prostorách se sice naskytla možnost pro zařízení kvalitního zázemí pro duchovního s rodinou, čehož se o. Mykola ujal s kuráží jemu vlastní, ale žádná z místností nebyla zcela vhodná alespoň pro modlitebnu. Díky Bohu se podařilo vyjednat vypůjčení římsko-katolického chrámu Povýšení sv. Kříže, který je vlastníky používán jen několikrát do roka při příležitostných pohřbech. Tento pozdně gotický chrám se nachází blízko městského hřbitova, nedaleko silničního mostu vedoucího přes střed České Lípy (směrem na Nový Bor), a díky své vysoké, do jehlanu protáhlé věži patří k dominantám města. Kdo by chrám hledal jistě ho nepřehlédne. Chrám je opatřen přenosným ikonostasem a zařízen pro důstojný průběh pravoslavných bohoslužeb, které se zde slouží jednou za čtrnáct dní a na  velké svátky (to proto, že o. Mykola dojíždí sloužit každou druhou neděli do Stráže pod Ralskem).   

   Roku 2001 byla zřízena filiální církevní obec ve Stráži pod Ralskem (cca. 24 km od České Lípy směrem na Liberec), čemuž předcházelo jednání o chrám, položený na vršku za budovou polikliniky, a jeho následná oprava, o kterou se vlastním přičiněním zasloužil především o. Mykola (výměna a drátěná ochrana oken, kompletní rekonstrukce vnitřních omítek, vymalování, položení koberců, stavba ikonostasu aj.). Pomohli samozřejmě i věřící v čele se starším sboru farnosti bratrem Vladimírem Pelcem.

   Barokní budova tohoto chrámu (postaven roku 1722) byla ve velmi zchátralém stavu po mnoho let a podléhala další devastaci zapříčiněné vandaly. Opět tedy můžeme hovořit o záchraně dalšího cenného historického objektu na Českolipsku díky pravoslavné Církvi. Kdo tento Boží stánek navštívil, byl jistě zasažen zvláštní atmosférou vně i uvnitř chrámu, který obklopuje vzrostlý borovicový les, a vnitřek je bez jakýchkoliv maleb nebo soch, jen s ikonami na stěnách, což jedině přispívá k hloubce pravoslavných bohoslužeb, které se zde konají střídavě s církevní obcí v České Lípě (velké svátky a každá druhá neděle). Ne náhodou sem přijíždějí věřící třeba až z Prahy, aby přijali tajinu manželství nebo nechali pokřtít své potomky.  Chrámový svátek je 9. srpna, kdy připadá památka velkomučedníka Pantelejmona. Již tradičně se sem v tento den sjíždí pravoslavní věřící z blízka i z daleka, aby společně oslavili podivuhodného nezjištníka a poté se potěšili při vzájemných rozhovorech.             

   Pod duchovní správu českolipského farního úřadu spadá i obec Kuřívody, ležící na cestě z Mimoně do Mnichova Hradiště. Zde je občas sloužena svatá liturgie, svěcení vody na Bohozjevení a pokrmů na Velikonoce, ale v současnosti je místní chrám v dosti dezolátním stavu, což zabraňuje  hojnějším  bohoslužbám. Proto musejí místní věřící dojíždět do České Lípy nebo Stráže pod Ralskem. Pro některé slabé ve víře je to však natolik nepřekonatelná překážka, že raději navštěvují bohoslužby a následně  vyhledávají i vykonávání svátostí v římsko-katolické farnosti v nedaleké Mimoni. I tento smutný aspekt je součástí života u pravoslavných na Českolipsku, tak jako na více místech. To ovšem neznamená, že je možné tento fakt nějak přehlížet. Naopak! Vyžaduje to vynaložení všech našich sil a především pomoc Boží v starostlivosti o tyto věřící, kteří postupně ztrácejí spojení s životodárným pramenem, který je obsažen v bohoslužbách, svatých tajinách a vůbec v celém životě pravoslavné Církve. Snaha o nápravu těchto  neduhů též patří k poslání, jinak řečeno misii, Církve.

   Pravoslavná církevní obec v České Lípě též v minulosti výrazně napomohla fungování pravoslavných církevních potřeb Agia Sofia, jejichž pokračování se s pomocí Boží chystá v internetové podobě (opět s majoritním přispěním o. Mykoly). Byly též vytvořeny webové stránky informující o životě a aktivitách v PCO v České Lípě (http://www.pravoslaviceskalipa.estranky.cz). Tímto se tato pravoslavná farnost stává jedním ze vzorů pro další pravoslavné, aby se i oni, pokud tak již neučinili, snažili o maximální rozvoj aktivit na úrovni vlastní církevní obce a její prezentaci, což přispívá i k celkovému posílení a obohacení života  naší místní pravoslavné Církve. Nesmíme zapomínat, že každý z nás je úd Těla Kristova (Řím. 12:5; I. Kor. 12:27), tedy Církve, a proto všichni, nejen duchovenstvo, neseme zodpovědnost za místní i celou pravoslavnou Církev.      

   Kéž Bůh požehná otci Mykolovi i všem jeho spolupracovníkům v další práci pro blaho Církve a všech jejích věřících na Českolipsku, aby zde Pravoslaví vzkvétalo a přinášelo hojné plody. Na mnohá a blahá léta!

                                             

hypodiákon Maxim (M. Švancara)

Misijní oddělení ÚMR v Praze